V 1. roce života byl ten jejich pes "zralej na vodstřel", ty uvozovky tam jsou proto, že to tak nemyslím. Ale bylo to něco šílenýho, takovýho hyperaktiváka jsem ještě neviděla. To jsme měli zrovna malého, takže to bylo něco. Krásné šťeňátko, ale kluci se ho báli oba, protože lítal jak pošuk, skákal jak tenisák, děs fakt. To byl právě většinu času zavřenej v tý koupelně, tchýně i tchán maximálně řvali jak tygři a pes si dělal, co chtěl. Teď trochu zpomalil, takže je s ním lepší řeč, takže je už občas ve společnosti, ale nesmí se nic jíst, to pak zase lítaj uši nad stolem, jak skáče, tohle mmch dělal i ten jezevčík, u toho to bylo vůbec pikantní, tak malý pes, když se nad stolem objevili jeho uši .