Nebiju. Když už dojde k nějaké vyostřené situaci, přidržím ho za kůži za krkem a zvýším hlas. To stačí.
Z nějakého důvodu naše psisko zbožňuje i zem, po které kráčím, a taky je mírná povaha, tak nějaké větší potíže nebývají. Děti ho teda taky občas krmí od stolu, ale probíhá to tak, že pes leží v jídelně a čeká, jestli si ho někdo k sobě zavolá. Nikdo ho k tomu necvičil, prostě jsme dobře vybrali rasu a určitě měli i štěstí na dobrý kus.