Chodím na návštěvy se psem. V rodině máme milovníky psů a ti nás rádi vidí i se psem - berou ho jako člena rodiny. Kdybych přišla bez psa, někteří by byli dokonce smutní. Vynadali by mi, proč jsem ho nevzala, že se s ním nemůžou poňuchat, že děti se na něj těšily, že jejich pes si nemá s kým hrát. To je u těch nejbližších...ostatních se ptám, jestli můžu přijít i se psem a zatím se mi nestalo, že by řekli ne. Beru sebou deku a tam, kde na psa nejsou příliš zvyklí, leží pes na své dece u mých nohou. Krást dětské hračky nesmí - má svoje hračky (buď je beru sebou nebo už je má schované od minulé návštěvy...když zapomenu někam vzít, většinou jí stačí kus starého hadru, na kterém udělám uzly). Mezi přáteli mám i alergiky a tam také nebyl problém - prostě psa "odložím" na deku, ten se prospí, ale je rád, že je se mnou...po bytě nikde neběhá. A naštěstí náš pes není línající plemeno.