Taky počítám s delším obdobím, výkyvy mám u nás já. Prodlužují se období, kdy se cítím dobře, ale pak do toho zase padám. U nás je lepší to, že on se dost snaží, řekl mi, že o mě chce bojovat a dá mi čas, jaký budu potřebovat, že počítá s tím, že budu některé věci znovu vytahovat a řešit, takže v tomhle je to lepší. Spíš mi vadí, jak se já sama trýzním, v duchu řeším úplné hlouposti, jak ona vlastně vypadá (neznám ji), o co víc ho přitahovala, jestli by jí podlehl zase a další podobné hloupé věci. Vím že blbnu, jsou to momentálně úplně nepodstatné věci, navíc je tam dlouhý časový odstup, takže bych sama sebe ztrapňovala, kdybych se na to ptala. Je to snad obsese, pak to přestanu řešit, cítím se docela dobře, no a po určité době je to tu zase, rozum nefunguje a dost to bolí, spánek pořád nic moc. Tak nějak doufám, že to přebolí časem a zvládneme to.