Těsně před školou se na něm nic nezměnilo – předškolácký sešity ignoroval, když měl dělat cokoliv na židli, dostal záchvat vzteku…Zato když bylo ve městě něco jako pálení čarodějnic, neodtáhla bych ho domů ani párem volů… Já jsem se přikláněla k nástupu do školy z jediného důvodu – přestávali ho bavit vrstevníci, nejlepší kamarádi v předškolním roce byly děti sedmileté, odkladové (a starší). Ve školce by neměl nikoho, kdo by ho zajímal. Teď je sice v první třídě, ale už ho nejvíc baví partička dětí z vyšších tříd, která se schází na školním hřišti - jezdí se tam na sněhovém prkýnku, na bobech, na zadku, na všem, co jim přijde pod ruku... zatímco prvňáci se „jenom koulujou“. I když ve třídě je taky v pohodě - jsou tam myslím dost kvalitní děti, hlavně kluci. No a paní učitelka - ta ho zřejmě má ráda až trochu nekriticky. Teď to vypadá, že bude dokonce žehlit u družinářky, kde to zase skřípe (drzý, zlobí....)