Ano, vím, co je umělé přerušení a jak probíhá. (Tedy teoreticky, nikoliv z osobní zkušenosti.) Film jsem viděla kdysi na VŠ (alespoň předpokládám, že je to ten, který zmiňuješ, možná nějaký podobný, název si nepamatuji).
Přesto souhlasím s názory, co tu už zazněly, že žena by se měla rozhodovat především na základě vlastních morálních zásad a širších souvislostí, ne jen na základě emocionálního zděšení nad "krutou řezničinou". To opravdu trošku zavání citovým vydíráním.
Potrat (přerušení) je složitá etická záležitost, ale vždy jde o tělo a svědomí dotyčné maminky, odlišný názor jiných maminek na tom nic nezmění, protože ony její osobní situaci řešit nebudou.