Přidat odpověď
stormer, nejsem ani vyrovnaná ani sebevědomá, aktuálně padám na hubu a šílím z třetího mimina. Ale přesto už i manžel po 2 týdnech umí poznat "čurací pláč" (a to s ní fakt tráví minimum času).
Spíš si myslím, že je to tím, že stejně, jako se naladíš na to, že dítě potřebuje jíst a umí si "říct" (ehm, třetě si umí zařvat!) o jídlo, tak si umí říct o přebalení/vyčurání/vykadění. A když to vezmeš jako fakt (má hlad = nakrmím ho, chce čurat = dám ho vyčurat, přebalím), tak to jde úplně samo, ať už dítě signalizuje jasně či naprosto nezřetelně...
Spíš je to o vnitřním nastavení - buď se nastavíš na "přebaluju po 4 hodinách" (asi něco jako "kojím po 3 hodinách a basta") nebo "přebaluju, jak dítě potřebuje" (kojím, když dítě chce / si řekne).
Předchozí