Taky mám povzbuzující zkušenost. U druhého syna jsem musela začít dokrmovat v jeho jednom měsíci, protože byl spavý v rámci žloutenky a málo pil, málo přibíral a mě se snížila tvorba mléka. Prvního syna jsem kojila 17 měsíců a moc jsem chtěla i u druhého. napnula jsem všechny síly, načerpala informace a spojila jsem se s laktační poradkyní v ašem městě. Zvolily jsme relaktační techniku spočívající ve velmi častém přikládání (max. po 2 hod), střídání obou prsů několikrát během jednoho kojení, snaze o uklidnění sebe sama, protože stres je opravdu "mlékostavič", dostatečném příjmu tekutin a kojení v noci, třeba jen dítě ponechat v polospánku přisáté. Odstříkávání nebylo nutné. Postupně jsme snižovali dávku dokrmu, který jsme podávali důsledně stříkačkou po prstě, nikdy ne dudlíkem. Dítě jsme vážili každý druhý den. naštěstí prospívalo a já mohla po měsíci , kdy už dokrm zůstal na symbolických 30ml denně, přejít na plné kojení, ve kterém jsem pojračovala do 6 měsíce, kdy jsem k němu přidala už nějaká ta další papáníčka. Dokrm jsem se snažila nepodávat hned po kojení, aby si dítě nevzniklo.
Přeji hodně energie a úspěch v tomto bohulibém snažení, a kdyby se to přece jen nepovedlo, už jen ta snaha se cení a zůstanete vzornou matkou.
S přáním úsěchu zdraví
Daniela Žáčková.