Jinak náš starší má dysfázii těžkou a smíšenou a přirozeně má taky těžkou dyslexii (ve třetí třídě teprv začíná slyšet první písmeno ve slově), ale matematický uvažování dysfázie nezasahuje - kdyby byl dysfatik zároveň dyskalkulik, tak by to byla pitomá shoda náhod (navíc dyskalkulie je poměrně vzácná), nikoli důsledek dysfázie. On samozřejmě má problém ta čísla pojmenovat (jako má problém s každym novym slovem), ale nemá problém se samotnou číselnou představou. Už ve školce počítal docela velký čísla, ale třeba dvanáct říkal jedna dva (respektove nena va), 112 jedna jedna dva (nena nena va) atd. Teď už číslice čte a píše, tak to dělá písemně, nebo klidně řekne, že jedna tři osm pět plus dva dva jedna čtyři se rovná tři pět devět devět.

Jinak náš mladší u zápisu počítal do devíti a na konci první třídy do milionu, včetně sčítání a odčítání (zpaměti tak do sta tisíc) a malý násobilky... a učitelkou to nebylo - byla jsem jeho třídní, takže vim jistě, že to byl samovolnej skok ve vývoji...