Zzubejdo, tak já jsem rodila obě děti v Přerově a nedám tam na porodnici a její osazenstvo dopustit. U obou dětí mě čistě náhodou rodila paní doktorka Martinková, je mladá a úžasná, dodnes na ni hrozně ráda vzpomínám a posílám jí fotky dětí. Ale celkově na personál nemůžu říct křivého slova. Je pravda, že dokud tam byl primář Studený (to bylo v době prvního porodu), tak tam byli celkem nevrlí, nebo nervozní, nebo jak to nazvat. On sám o sobě byl hodně nepříjemný a modlila jsem se, ať ho u porodu nedostanu. S maminkama tam jednal jak s kusem hadru, i když podle mnohých byl odborník, tak chování měl řeznického psa. Teď je tam primářka paní doktorka Repovská a ta je taky moc příjemná. Měla jsem pocit, že co to tam převzala ona (od mého druhého těhotenství), je tam úplně jiná atmosféra. Sestry byly vždy příjemné, kdykoliv pomohly, o doktorech ani nemluvím. Nikdo mi už napodruhé nenutil ani oxytocin, ani nic jiného (u prvního porodu mi ho prostě pichli a nikdo se mě na nic neptal). Všechno se mnou konzultovali a záleželo na mě, jak se rozhodnu. Takže jsem nakonec rodila naprosto přirozeně, bez jediného lékařského zásahu. Malou mi chtěli dát na bříško, ale byla jsem zesláblá. Opravdu já sama za sebe říkám Přerovu ano.
Jinak porodní boxy tam jsou oddělené, jsou tři vedle sebe, okna jsou sice také naproti koze, ale z oken vidíš jen stromy a nic jiného. Každý pokoj je vymalovaný jinou barvou, v každém je sprcha (v jednom vana), žíněnky, křeslo, žebřiny, balony a dál už si to moc nevybavuju, kromě sprchy a balonu jsem nic nevyužívala. Miminko po narození nikam nenesou, ošetří ho přímo vedle tebe na stole, takže na všechno vidíš. Nikdo ho neumývá, jen ho změří a zváží a zabalí do zavinovačky a dají ti ho do náruče. Zhasnou světla a s malým strávíš dvě hodiny, než odejdeš na pokoj. Přeju hodně štěstí, hned bych si to zopakovala