Nano, já ale taky osobně znám případy kdy partnerství zničila právě interrupce, která ho měla naopak před něčím zachránit. Jinak si nemyslím, že většina žen chodí na potraty lehkovážně, ale spíš asi ze strachu nebo přímo zoufalství, že nevidí žádné východisko. Problém vidím spíš v naší společnosti, která je nastavena propotratově a ženský v tísni to vůbec neulehčuje. Prostě interrupce je pro společnost jednoduchá, finančně únosná, rychlá záležitost. Ale nemluví se o pozadí celého problému, preferuje se jen to, jak jednoduše zmizí problém. Že ale často je to jen začátkem dalších hrozných traumat, to se prostě zamlčuje a není slušné o tom dopředu informovat. Mě taky byla jen okamžitě nabídnuta interrupce jako jediné možné řešení, vůbec se nepočítalo s tím, že se můžu rozhodnout jinak, nikdo mi neřekl nic, co by mi mohlo dát trochu síly. Kdybch nebyla přesvědčená, že život mého dítěte má nedozírnou cenu, tak by mě asi zlomily. Známá mé kamarádky chtěla jít na int., bez vážného důvodu,doktor jen vypsal papír, ani slovo povzbuzení,nic. Moje kamarádka jí potrat vymluvila a ona jí poslechla, prostě jen potřebovala slyšet, že je to její dítě a že to spolu zvládnou. Teď svojí holčičku šíleně miluje a je za ní vděčná.