sama za sebe nemůžu říct, nemám přímou zkušenost.

Tchyně se svou sestrou se rozhádaly takřka nasmrt, kvůli svým nemocným rodičům které spolu obskakovaly 10 let DENNĚ, a když už tchyně nemohla (a to je fakt co říct, je to dříč, ale prostě tělo ji zradilo a onemocněla taky), a chtěla je umístit do domova s pečovatelskou službou, její sestra ji označila za neschopnou, lakomou, sobeckou, prospěchářskou a nevděčnou potvoru :-(

Kamarádka žije s manželem a dvěma malými dětmi v domě manžela a jeho rodičů. Poslední tři roky se o jeho rodiče starala plus o manželovu babičku... všechno dost nepříjemné nemoci, ležící lidé, chemoterapie atd... teď už zbyl jen tatínek manžela, ale kamarádka taky už nastoupila do práce.... no mají toho šíleně moc, a doufám že to ustojí jako pár.

Závěrem - nejhorší je, když to trvá moc dlouho. Péče o nemocného/umírajícího může rodinu sice stmelit, ale pokud je to dlouho, mnohem spíš ji dokáže rozvrátit.... Nechci aby to vyznělo hnusně, ale v tomhle jsme jaksi "přehumanističtělí", tím že je spousta léků a zákroků atd... tak se ten život pravda prodlužuje, ale ne vždy je to pro všechny dobře.