Pawwli,

já myslím, že určitě je třeba vzít "opravu" na to, že tomu člověku už neslouží úplně dobře hlava, a nebrat ho proto jako "sobce", ale, když to řeknu hnusně, taky ho v určitých momentech nebrat vážně. Spíš to vidím jako malý dítě - člověk ho má rád, určitě se na něho nezlobí, když udělá něco, co mu momentálně "přidělá práci", ale prostě ne ve všem mu povolí právě proto, aby si samo neublížilo.

Asi bych to nestavěla tak "neléčíš se, tak nás pak nevolej", ale snažila bych se nějak eliminovat to neléčení, aby to pak nedocházelo zbytečně do krizí, kdy je "auf" celá rodina, jestli mi rozumíš. To "obětování se" tam určitě patří, ale dost dobře to nejde udělat tak, že vyhovíš úplně ve všem, i v požadavcích, které už jsou trochu "mimo", a pak budeš ochotně řešit následky.