Tohle jsem měla, když se narodil starší. Takové prdlé nápady jako hodit ho z okna, dát ho do trouby, do pytle, s tím, ale že jsem taky nic z toho udělat nechtěla, spíš to otravovalo. Hodně mi pomohlo probrat to s mojí terapeutkou, to že mně neodsoudila. Potom za mně snad sloužili i nějakou mši (jsem věřící, i když ne katolík, ona je katolička) a potom to teda úplně přešlo.
Ale na jiného psychiatra bych to taky viděla.