No nás to nejspíš jednou čeká, minimálně s našimi tatínky, protože jak se to jeví s našimi sourozenci (s partnerem jsme oba ze dvou dětí), tak tam z toho nějaká péče moc nekyne, maximálně dobré rady.

Takže už teď si stavíme dům tak, aby se z části dal udělat bezbariérový "vejminek" se zázemím, aby bylo dědečka (dědečky) kde ubytovat.

Oba naši tatínci se starali každý o svou maminku, až do konce, a oběma maminkám dost vážně vynechávala hlava, bylo to dost krušný. Odnesla jsem si z toho ponaučení, že člověk takovou věc nemůže dělat sám, ale musí zapojit všechny okolo a využít všech možností profesionální pomoci.