Já si i po 23 letech vyčítám, že jsem dávala starší dceru do školky, kde byla neš´tastná a každé ráno (každé!) plakala.
Už jste to ode mne četly v jiných tématech, ale já mám ten pocit zlosti na sebe stále a není den, abych si neřekla, jaká jsem byla blbá kráva.
První den nástupu na mateřskou s mladší dcerou, tehdy ještě v bříšku, jsem nechala tu starší doma a už NIKDY do školky nešla, ani jako předškolák a ten den, byl nejš´tastnějším dnem jejího tehdejšího života, že už nemusí do školky....
Měla jsem být doma, manžel by nás uživil, já se bála, že neseženu místo blízko bydliště (nevěděla jsem, že budu znovu těhotná.
Kdybych mohla vrátit čas...