Ivo, díky moc za informace a hlavně za uklidnění. Já pořád vidím spolužáka, který byl dysgrafik a s odřenýma ušima prolezl základkou.. stal se sice slavným hokejistou, ale ve škole měl tehdy peklo. Vím, doba se změnila v mnohém k lepšímu, stejně z toho mám rozporuplné pocity. Po svátcích se domluvím s třídní učitelkou, jak budeme dál postupovat, instrukce od pedagožky zní trénovat čtení a pochopení textu denně 5-7 min, zatím víceméně nic jiného. Má dvojí čtení, nejprve si v duchu přeslabikuje a pak nahlas řekne celé slovo. A protože chce číst rychle a plynule, tak občas slovo domýšlí, většinou pochopitelně špatně. Nemá cit kde měkké i a kde ypsilon.
Forma je prý střední (ale řekla bych, že blíž k té těžší než k lehké formě) dyslexie. Kompletní zprávu dostanu někdy během ledna.
Nejdřív jsem se začala smiřovat s tím, že skončí u cirkusu (což je stejně jejím zbožným přáním) a domluvila jí exkursi (manžel zná majitele cirkusu velmi známého a zvučného jména, už nabízel, ať se přijdem podívat)
Ale budeme bojovat, nechci to zanedbat, jinak je šikovná, vyhrává znalostní soutěže (kolikrát ani nevím, kde k tolika informacím přišla) a jako důležitý moment vidím to, že v posledních týdnech jí čtení konečně začalo bavit a čte si doma i dobrovolně. Já jí s tím pomůžu, co budu moci.
Koneckonců, zpočátku, když se narodila, tak byly obavy, aby neměla DMO, co je proti tomu dyslexie