Podolská porodnice v roce 1999.Mají tam jeden docela pěkný porodní pokoj na ukázku/vábnička/,který je určen pouze pro páry.Ostatní prostory jsou strašné.Při porodu se mnou hovořili pouze v rozkazovacích větách.Nechtěla jsem oholit,ale nestihla jsem jim to ani říci,protože po prvním vaginálním vyšetření mě ihned bez upozornění oholily,bylo to ponižující.DO PODOLSKÉ PORODNICE DEMOKRACIE JEŠTĚ NEDORAZILA.Potom mě šoupli na odpornou třílůžkovou hekárnu/hromadné porodní smetiště/.Neni tam ani židle na sezení,jen vysoké postele blízko vedle sebe.Rodičky se tam potácí okolo postelí a v bolestech narážejí do sebe.Jedna sprcha na několik rodiček.Neexistuje tam individuální přístup k rodičce.Sestry se dívaly na velmi hlasitě zapnutou TV/šel hlavní večerní program/.Hluk TV mě velmi rušil.Nevšímavost a nevstřícnost zdravotníků byla zarážející.Vlastní porod se odehrával na dvoulůžkovém porodním sále,kam mě, jako nadmutou kozu, dohnali přes dlouhou studenou chodbu.Postavily mě vedle porodního stolu,telefonem zavolaly lékaře a začala "HRA NA POROD".O přirozeném porodu tam nemají ani páru.Lékař- porodnicko-technický inženýr se postavil mezi mé nohy zvedl ruce,asi jako modlící se guru,sestra mu oblékla velkou gumovou zástěru,přesně takovou nosí řezníci na jatkách.Po dobu celého těhotenství jsem nespala ve vodorovné poloze na zádech,dělávalo se mi špatně ,tady mě nechali v ní rodit/ani mi nevypodložili záda/ a ještě mi násilím strčili nohy vysoko do třmenů.Připadala jsem si jako na soustružnickém ponku,sevřená do svěráku.Normálně jsem světloplachá a předpokládala bych při porodu intimní atmosféru, ticho a tlumené osvětlení,zde to však přípomínalo přistání marťanů, v záři silných reflektorů za asistence nepotřebných čumilů,kteří mi všichni stáli mezi nohama a řvali na mě "tlačte jako na stolici", moje vlastní pocity však byly jiné.Těsně před vytlačením dítěte mi jěště nelogicky přizvedli zadek.Pan doktor byl velmi vysoký,pohledný, starý klasik a asi se bál,aby ho nechytil houser, při případném sehnutí se.Je to amorální přizpůsobit si rodící ženu pro vlastní pracovní pohodlí.Dítě jsem nemohla vytlačit/rodila jsem do kopce/ a tak,jako většině žen, mi sestry začaly skákat po břiše,ani je nenapadlo mě zvednout do sedu,aby mi při vytlačování dítěte pomohla gravitace,svislá poloha je pro rodící ženu a její dítě bezpečnější,efektivní a méně fyzicky náročná/.Nakonec se nám to nějak podařilo,cítila jsem se jako zbitý pes. Lékař provedl nástřih hráze bez mého svolení.Naučil se to tak ve škole a jinak to prostě neumí, je to nevědecké mrzačení ženských rodidel.Na má slova "to dítě by mělo zůstat tady se mnou" mi nikdo neodpověděl, ignorovali mě.Syn i já jsme byli v pohodě a pro mě z nepochopitelných důvodů, mi po porodu dítě se slovy "je studenej" UNESLI a spatřila jsem ho až druhý den ráno.Nemohla jsem si syna ani pohladit.To mě dorazilo.V českých porodnicích nedodržují ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA! Chtěla jsem po porodu nadstandardní pokoj,ale vše bylo obsazeno. Nedoporučuji jít do Podolí bez partnera/ky/.Jsem ráda,že jsem českou porodnici přežila.Příští dítě již porodím jako člověk a ne jako rodící stroj.