a verze na noc doma s tatínkem, a pak ráno k babičce - to by neprošlo? I když je jasné že logisticky je vhodnější to aby byl u babičky celou tu dobu....

Moje děti taky nebývají "odvařené" radostí z toho že mají někde přespat, ale tím že je tam babi chce, a že si s nima dá tu práci je zabavit i večer (pohádky na CD, čtení knížek, spí společně v posteli) to dětem docela usnadňuje, a ačkoli když my odjíždíme, děti koulí slzy, když jsme pak pryč už to jde, babi je uchlácholí. Ovšem taky jsou každá jiná - tchyně je na tohle úplně zlatá, děti pořád chválí a vše bere pozitivně, moje mamka mi taky jednou vynadala že mám ubulený dítě (hm, jaký div, já jsem byla tak 10x ubulenější než je moje dcera, po kom to asi má.....).

Jestli tam syn má usínat úplně sám v pokoji, tak je mi jasný proč brečí (i když doma to sám třeba zvládne, cizí prostředí je dost nápor). Tak přemluv babičku/dědu ať si jdou lehnout s ním...