Hegi K. měl mezi 2-3,5 rokem noční děsy, prostě se vzbudil a strašně křičel. Občas ho to přepadne i ted.

Jojo občas fakt nevím co mám dělat. No to mi takhle jednou zdrhnul při cestě ze školky, v dálce uviděl nějaký pubertální holky a prostě se rozeběhl z kopce a letěl za nima, pod kopcem je silnice a ten lotr se tam s nima honil, já za nim letěla s kočárem. On má takovou zvláštní povahu, je těžký se v něm vyznat, na jednu stranu je strašně citlivej až přecitlivělej a na druhou stranu je to hrozný světák, kterému kdybych řekla dojdi nakoupit to a to tak tam dojde a nakoupí a přijde nazpátek. Když mu řeknu, že cestou ho může někdo chytit a unést tak mi odpoví, že by ho praštil a zabil... Fakt psycho.

Já jsem ranní ptáče, takže mi nevadí jeho budíčky v půl šesté, ale musím se vyspat.

U psycho jsme byli dvakrát, i jsem situaci, kterou jsme zažívali tento rok konzultovala s jinou psycholožkou, K. je hrozně silná osobnost, jeho výpady na Kláru, počůrávání se naschvál atd. psychicky její narození prostě nezvládl ani přes veškerá opatření, který nám psycho poradila. Prostě na něj nezabírají "knižní poučky".