děkuji za podporu. Prostě ho u našich nechat musím a to je. Jeden večer brečel 2 hodiny, další už jen půl. Přes den si vůbec nevzponeme, začne to jen těsně před usnutím když už je unavený. Já jsem jako malá byla vždycky s rodiči, neměla jsem babičky. Proto je i pro mne děsný ho takhle odložit. Už u našich byl celý týden to mu vylo asi 20 měsíců pak ve dvou letech tam byl zase a už brečel. Od té doby jsem to neřešila a netrénovala až situace s nepovedeným druhým těhotenstvím a rychlý nástup do nové práce mne k tomuto donutil. Určitě mu nechci připravit trauma, babička se o něho stará dobře. Ale co kdybych třeba byla v nemocnici. Protě když je to lepší s pláčem teď vím, že se to dá zvládnout. Díky M