no, kdyby akce měla trvat dýl, tak bychom buď odešli, anebo se obrátili na organizátora. Organizátor byl můj kamarád, ti lidi byli zase jeho kamarádi, šlo o akci v tělocvičně základní školy a kamarád zjevně nechtěl nikoho naštvat. Já jsem byla rozhodnutá se nenaštvat a nic nikomu nekazit. Šlo o setkání po letech, takže jsem si říkala, vytřískám z toho to nejlepší a budu to právě brát terapeuticky. Protože ten strach je tak velkej, že s ním stejně musíme nějak pracovat.