Pawllo, ano, tak nějak to vidím.

Libik, barvitě si představuji tuto scénku: Na oslavu svých narozenin pozvu domů nějaké lidi. V obyváku nechám volně popolézat svoji 1,5 m dlouhou červenou užovku (nejedovatá, neškrtí). Kamarádi to vesměs akceptují, ovšem manželka jednoho z nich stráví celý večer nalepená na zdi v předsíni, bledá a s opoceným čelem. Já užovku přece nebudu dávat do terárka, ani na její výslovnou žádost, protože zvířátka jsou naši kamarádi. Jen jí vysvětlím, že užovky červené nejsou jedovaté, neškrtí a dokonce ani nejsou slizké. Ať se s tím holka vypořádá.

To bych byla za pěknýho burana.