Libíku, když ty to hrotíš moc do extrému, hned děláš dalekosáhlý generalizující závěry. Situace o který píšu je poměrně dost konkrétně definovaná- toto je dětská párty.

To přeci neznamená, že zle vyjíždím na každýho psa, kterýho potkám na ulici. Třeba dneska jsme byli v lesním bistru. Psi všude, dítě lezlo se strachem po stole. Majitelé jednoho psa jen koukali, jak ten jejich leze do mýho kočáru a snaží se nakrmit jídlem, který syn držel v ruce. Občas vlažně zavolali něco jako Punťo nech toho. Podle mě i tahle situace byla extrémní, pes se nemá co snažit žrát miminu jídlo z ruky. Ale brala jsem to jak jde život- jsme venku, jsou tu lidi a psi, musíme se s tím nějak popasovat. Jenomže to je nedefinovanej prostor, pes mohl jít jinam, dítě mohlo jít jinam. V tý tělocvičně tolik možností nebylo a pes se choval nevychovaně. (podle mě mu navíc chudákovi dneska musí bejt blbě, mně je taky po párcích vždycky blbě)

Každej nemusí mít rád psy, my jsme doma měli vždycky kočku, morčata a jinou studenokrevnou havěť. Dcera se jiných zvířat nebojí. Rok chodí na kroužek Hrátky se zvířátky a chová si tam zvířata, který ani nechci vidět.