Jsem si vzpomněla, jak můj jednu dobu chodil v létě jen v trenclích, takových vytahaných, malá se učila chodit, ale moc dobře věděla, co je zvoneček...Jednou tak seděl v křesle, tak mu to tak šikově čouhalo ven, povídám mladé: hele, zvoneček, zacinkej. Můj nechápal, malá tryskem přeběhla pokojík a chňap ho do onoho místa. Holky, já si smíchem cvrkla do spoďárů...od té doby už si dává sakra bacha, aby mu nic nevyčuhovalo...