Milá Lenko,
připojuji se k radám předešlých maminek. Vydržte. Kojení se časem upraví. Vaše děti jsou zřejmě v období růstového spurtu a potřebují hodně a často jíst. Chci se s vámi podělit o svoji bohužel ne příliš inspirující zkušenost. Chlapečky jsem do pěti týdnů plně kojila. Pak nastala situace jekou popisujete. Doma jsem chodila do půl pasu odhalená, protože jsem prakticky jenom seděla a celý den kojila a kojila. Nestačila jsem se ani najíst. V noci to nebylo o hodně lepší. Moje sestra měla také dvojčata a když jsem jí poradila o radu, doporučila mi láhev s dokrmem, že prý jim moje mléko nestačí a je to hodně pohodlné, protože může krmit i někdo jiný. Nechtěla jsem se kojení vzdát, a tak jsem navštívila naši pediatričku, aby mi řekla odborný názor. Bohužel ta mi se slovy: "Vždyť tě za živa snědí" doporučila taktéž dokrm. Taky proto, že jsou prý slabí a nedokážou si vytáhnout zadní mléko. Chyba, chyba. Podlehla jsem tomuto názoru a začala dokrmovat. A stalo se přesně to, před čím varulí všechny příručky o kojení. Chlapečci chtělůi čím dál tím míň kojit a víc chtěli láhev. Dodnes vzpomínám na noc, kdy mi Šimonek odmítl prs (ve čtyřech měsících) a plakal hlady. Přisát se něchtěl. Tehdy se přestal kojit Šimonek. Ondrášek vydržel do pěti měsíců a pak jako když utne, taky nechtěl. Dodnes mě to strašně mrzí. Až časem jsem zjistila, že existuje nějaká Liga kojení, kde Vám rádi a ochotně poradí a i paní Rulíková mi napsala mnoho cenných rad - bohužel jsem se začala na pravých místech ptát pozdě. Kojení jsem už nezachránila. Já vím, že je to namáhavé a únavné, ale vydržte!!! Stojí to za to. Hoďte za hlavu všechny ostatní starosti, zapojte celou rodinu, ať vám pomohou. A odpočívejte, jak jen to jde - hlavně přes den. Kdybych mohla vrátit čas, udělala bych to zrovna tak. Držím vám moc palce. Vaše Simona Dohnalová