My máme korelku. Psa ani kočku jsme nechtěli. Kvůli kočce třeba naši sousedé nemají ani vánoční stromeček. Mají poničenou sedací soupravu... Každé zvíře je do jisté míry ničitel pokud zůstává i na volno v bytě...
Morčata mi smrdí a bojím se jich, žádné myši bych v bytě nesnesla...
Korelku máme ze zverimexu a je ochočená ale néé úplně krotká- nicméně takhle nám to vyloženě vyhovuje. Nechá se pomazlit, klidně se nechá vzít na prst, sedá nám na hlavy... nemluví, což si říkám, že může být ku prospěchu, protože, aby nám něco kecalo do poslechu televize... to mi přijde, že její občasné pískání... vytěsním snadněji než povídání... Binec samozřejmě dělá taky, ale koupili jsme jí za nějakých 2200 Kč velkou a suprovou německou klec, která je skvěle řešená, aby nemohla vyhazovat zrníčka... a tím pádem veškerý binec zůstává v kleci v jejím dnu! Jednou týdně klec vyčistím a mám na další týden pokoj; denně jí dám čerstvou vodu a zkontroluju zrní, ale dávám jí po troškách zrní do 4 miseček, takže doplňuju tak 1-2x týdně. Rozárku pouštíme z klece ven vždycky když jsme doma a nebo aspoň dcery nebo já mají čas se jí trošku věnovat -ono jí stačí to že si může přistát na hlavě nebo na rameni, že si může volně lítat po bytě... ale zároveň dcerky mají radost, že mají kontaktní zvířátko... A bobky dělá tak malé, že je vysaje buď vysavač a nebo ho odstraní už i naše tříletá papírovým kapesníčkem, flíčky zůstávají úplně vyjímečně... Jediná nevýhoda naší Rozárky je, že si člověk musí dost hlídat trafo od netbooku (moje už na pár místech utrpělo ) a celkově hlídat kabely v bytě, volně přístupné knížky a papírové materiály, které ji budou lákat k ozobávání, lustry na drátech...
Ono každé zvířátko má to svoje