Já jsem taky nebrečela pro cizího kluka. Ale kopačky jsem dostala. Každý kluk, se kterým jsem chodila, mě neošahával.
A kdyby ti přišli na ten tahák, to by tě pochválili za domácí přípravu, ne? Bylo to sice méně rizikové chování bez důsledků, ale bylo. Kdybych tě znala, jistě bych přišla na něco, co nebylo příliš uvážené a rozumné. Jen to dělá každý s jinou intenzitou, jiným způsobem, s jinými lidmi..., někdo třeba riskuje při matematických výpočtech. Třeba to, že se nedobere k výsledku novým způsobem nebo že bude tak zažraný do matiky, že u toho ztloustne a bude trpět obezitou. Ten to taky nedomyslel, když to tak vezmeš.