Anni, nemusí to být tím, že by doma to téma probírali. Já jsem popisovanou situaci zažila z té druhé strany - vzala jsem dcerku s sebou na návštěvu k lidem, kteří žijí ve výrazně lepších majetkových poměrech, než my. Nejsme žádný sociální případ, máme hezké bydlení, děti mají hezké věci, chodí na kroužky, jezdí na tábory atd., zkrátka naprostý normál. Nejsme žádní materialisti, neřešíme, co kdo má nebo nemá, jsme spokojení, sociální otázky doma nijak neřešíme. Myslela jsem, že naše děti takové věci ani nevnímají. Přesto moje dcerka ve zmíněném domě měla oči navrch hlavy a ještě asi týden po návštěvě o té rodině pořád mluvila. To dítě to prostě asi samo pozná, velký dům holt je velký a drahé věci jsou také někdy na první pohled jaksi jiné, než ty obyčejnější Prostě ano, oni jsou o X miliónů jinde než my a pozná to i malé dítě Ale já ty lidi znám, takže jsem je naštěstí nepřiváděla do rozpaků tím, že bych jim o dceřině nadšení vyprávěla.