... kdybych ji furt volala nebo tam chodila kvůli každému "prdu" (pardon) a řešila já nevím co = tudíž tzv. "prudila".
Ale já se ozvu kažý rok až dva, a to slušně = tudíž "NEPRUDÍM" . Tak nevím, proč ona nemůže odpovědět taky alespoň s pozdravem...

Ale hlavně - jak jsem psala výše, neřešila bych tu pozvánku jako takovou, kdyby to ve mě nevyvolalo ty pocity jako při té prohlídce před 2 lety. Prostě se u paní dr. něco změnilo (podle mého vnímání k horšímu) a to tu řeším. Dříve to bylo tak, že jsem sama zavolala někDy kolem narozenin dětí a domluvila se s ní na té příslušné prohlídce. A to jsem chtěla udělat i tentokrát, jen mi mezitím přišla ta pozvánka. Zřejmě je to opravdu běžné, ale já to stejně oproti dřívěhšku vnímám jako vyjádření k tomu, že pacienti/maminky (už) nejsou partnery, se kterýma se rovnocenně komunikuje, nýbrž stádo oveček, které se musí "nahnat do řady", aby to odsejpalo. POZOR, to ted říkám s nadsázkou! Ale je to určitá tendence, kterou tam cítím - ale necítila bych ji, kdyby šlo JENOM o tu pozvánku. Spíš tak nějak o všechno dohromady.

Pokud paní dr. nově vychází z toho, že rodiče nejsou schopni si ohlídat čas prohlídek (které jsou jen každé 2 roky!) a sami se ozvat v příslušnou dobu, tak mi to navozuje obavu, že si třeba něco podobného nově myslí i o diskusích a partnerské komunikaci - že ani na to nemají rodiče (už) nárok ani schopnosti... (?)
Jasně, třeba je ta obava přehnaná - to je klidně možné. Kdybych v tom měla jasno, změnila bych dr. už dávno. Ale zatím právě jasno nemám, proto jsem se tu ptala.

Každopádně dík za podněty!