Jeho odchod mě vůbec nepobavil, protože to bylo pro mě nečekané, neb doma bylo všechno pořád "OK" (kolem Vánoc jsem tu na Rodině dost
a
a
), no ale už jsem se s tím vyrovnala
, protože co s tím konečně jiného, že?
Nicméně od té doby prostě nevěřím žádnému "mně se to stát nemůže".
Cokoliv se může stát komukoliv - aniž bych cokoliv komukoliv přála.