vzpomněla jsem si, jak jedinkrát mí kluci zatoužili po sourozenci, když jim byly asi 4. po vysvětlení, že tento sourozenec by spinkal s nimi v postýlce (mají naše bývalé "patro" - letiště se dvěma matracemi a hrál si s jejich hračkami, tak usoudili, že jim je takhle docela fajn a už se nikdy na nového brášku )sestřičku) neptali. V jejich 4 letech jsme se tak zhruba rozhodli, že 2 robátka jsou pro nás dostačující, i když o 3. jsme do té doby zcela vážně uvažovali