Tak prostě nejedou do Alp, no. V životě se jim stane mockrát, že něco nebude. Na to se neumírá. Už teď žijí děti u nás v celkem dobrém materiálním zabezpečení, hlady netrpí, chodí do školy, mají oblečení, kroužky....
Já to nesla v dětství celkem nelibě, ale zase - to trvalo nějakých 10 let. Pak jsem nastoupila do špitálu, nebylo mi ještě 18, a měla jsem svůj plat. Předtím brigády. To je život. Alpy budou stát i za pár let, tak se tam bude moci podívat později.