Tobii, ty jsi fakt úžasně samolibá. Tvůj muž ti je možná věrný právě proto, že věří v tvou věrnost a ty spoléháš na to, že věří tvým lžím. Otázka je, jestli bys v okamžiku lámání chleba obstála sama před sebou s tím, že ten koho jsi potkala byl tak strašně neodolatelný, že jsi v tom musela pokračovat.
Jo, taky znám v okolí případ, kdy je manželka hrdá na to, jak musela na manželovi "pracovat" aby ho získala, už jen na chození. Nechápu to, vždy když ho potkám a jsme sami, ale možná pokud by mu člověk vyšel vstříc, utíkal by co by mu síly stačily.
Bohužel jsem nevěru partnera zažila v praxi a věřím, že vědomí o té tvojí by mohla hranice tvého partnera v tomhle ohledu posunout velmi snadno.