Za mě, neřekla bych ani náhodou, "z MD těžce hrabe", to je nesmírně rozumná úvaha, profesionální.

V práci - a to se vsadím - si nikdo ani po maximálním a obdivuhodném výkonu nedovolí nějak okatě dávat najevo, že teď má vegáč, ani před kolegy, ani před šéfem. A to jsou lidé, se kterými pracujete na dosažení nějakého cíle.
Rodina taky "pracuje" na dosažení jistého cíle a manželé jsou v tomto taky spolupracovníci. Ty základní mechanismy tam fungují stejně jako v pracovním kolektivu - ani jeden by neměl mít pocit, že ten druhý dělá méně, dlouhodobě samozřejmě.

Úklid zvlášt je objektivně nezhodnotitelná práce - výsledek je vidět chvilku, on je vlastně daleko více vidět, když se práce jaksi neprovede, což vyvolává negativní pocity.

Takže my hračky a "povrchy" uklizíme před tátovým příchodem. Žehlím brzo ráno nebo večer, tedy když jsou děti v limbu. Vařím tak, aby bylo jídlo, když je hlad.