Já si myslím, že největší skok je z jednoho na 2- naučit se dělit o pozornost, půjčovat hračky a tak podobně. Ze 2 na 3 mi to tak moc nepřišlo, naopak se rodina stala víc týmem a mizí takové to dělení starší je víc s tatínkem, mladší s maminkou, prostě buď a nebo. Tři děti je tak akorát. I na nervy. To by se muselo asi něco stát, abych se dala na 4. dítko. Taky jsem ráda, že mám tu svoji princeznu. Záleží na rozestupu i na pohlaví. Jsem přesvědčena o tom, že kdybychom měli 3. kluka, nejstarší kluk by na něj víc žárlil. Tak ho holka v jeho postavení neohrožuje.