No, já si právě myslím, že to nutný vůbec není. Pokud je zjevný, že dítě něco dělá jen s cílem zjistit, kdo to dýl vydrží (a tohle na mě rozhodně tím dojmem působí), pak nejlepší strategie je vůbec to neřešit. Pokud každý jeho tisíckrát opakovaný omletí tý ohraný gramofonový desky bude mít jako výsledek nějakou verbální reakci matky, nemá důvod toho nechat. Pokud to prostě budu brát jako kulisu, případně zareaguju tak na nejvýš "hmmm", těžko v tom nadále bude nacházet nějaké uspokojení. Já se nenaštvu a hranice tam jsou.