Manžel je především despotický a ovládá něco, čemu říkám "umění psích očí".. prostě předvádí dětem toho ublíženého, který je miluje.. a pomalu ale jistě pracuje na tom, aby mě odstrčil na víc jak druhou kolej.. nevím, co s tím, ani nevím, jestli tohle vyřeší čas.. jen mi je jasné, že si musím žít svůj život a nenechat se tímhle již ovládat a deptat.. snažila jsem se k němu slušně chovat, ale nemohla jsem s ním žít, to se prostě nedá přikázat.. nikdo nemůže člověka donutit žít tak, jak nechce.. dělat věci, které nechce, které ho děsí a jsou mu nepříjemné.. nemyslím, že by to byla jen má chyba, že ten vztah došel až do těchto konců.. Pokud děti dávají jednostranně vinu mě a nezamýšlejí se nad tím, že ten problém je letitý a podílejí se na něm nějak oba, kterých se to týká.. nevysvětlím jim to.. a ani nevím, jestli vůbec něco pochopí časem..