Kudlo,
tak to nechápeš, no. Prostě to každý vidíme jinak.
Mně náhodný sex (je-li bezpečný) nepřijde horší než "intimity", protože pro mne vztah dělají PŘEDEVŠÍM ty intimity a ne šukání. Pro mne je priorita vědět, že mám s partnerem nějaké společné rituály, zážitky, malá "tajemství", že mi třeba vypráví o svém dětství, mládí, o prožitcích, které ho ovlivnily... nechci, aby to plácal každému na potkání, protože by to tu důvěrnost a intimitu narušilo.
Nejde přece o to, že jde chlap s kamarádkou do Národní galerie, kde se baví o obrazech... jde o to, co jí dává sám ze sebe, ze svého nitra.
Ale asi nemá smysl to pořád dokola popisovat, pokud to někdo vnímá a cítí jinak, nemá to prakticky žádný význam.
A kromě toho si myslím, že chlap, který chodí plakat kamarádce na rameno, jak je neštastnej, je buď bačkora a podpantoflák nebo duševně labilní zoufalec.