Zděděné věci mi opravdu nevadí. Dostáváme i dáváme dál. Moje děti mají i drahé kvalitní oblečení,ale nepovažuji za nutnost,aby měli nové úplně všechno.
Moje sestra má trojčata a kdyby jim měla všechno kupovat nové,tak by na to ani neměla,takže taky dává i dostává.
Připadá mi naprosto normální věci po dětech posílat dál po rodině i po kamarádech a to jak oblečení,tak třeba hračky a sportovní vybavení.
Neprodávám vůbec nic,protože na všechno najdeme někoho,kdo to užije. A co jsem neměla kam udat (miminkovské věci) vozila jsem vyprané k dětské lékařce,která to nabízela dál maminkách o,kterých věděla,že na tom třeba nejsou dobře. Vozila jsem takhle i věcičky od kamarádky ze secondhandu. Věci na miminka čisté vyprané jenom třeba né s tou správnou značkou. Co říkala doktorka,tak všechno našlo uplatnění.