Já manželovi chystala, dokud se nenarodil synek. Co se narodil, tak asi cca 3 měs jsem ještě pokračovala. Když mi ale, blbce, došlo, že výhradně já kmitám celý den kolem uřvaného mimina (manžel nevykoupal, ani nepochoval, páč Kubča furt řval), tahám kočár s dítětem do 3.patra, nakupuju, vařím obědy, teplé večeře, peču 2x do týdne a on si přijde domů, sní přeloženou véču, zapne telku a má hotovo, tak jsem s tím přestala.
Kolikrát jsem mu tu svačinu totiž dělala v půl jedenáctý, když jsem se i já umyla, najedla a malý konečně usnul...Vypadala jsem jak zombie, co jsem byla na MD, jak jsem chtěla všechno stihnout...
On navíc nemá problém, že by si nemohl kamkoli dojít na oběd, nebo si něco koupit, nebo si to jídlo připravit sám, že.
Kafral sice, ale v tomhle jsem byla fakt neúprosná!!
On mi svačinu taky nikdy nepřipravoval, skoro ani nevaří....