Soucítím s Tebou. Znám to z příkladu bývalé tchýně i vlastbní matky.
Dítě chce mít dlouhé vlasy. Naženou ho do holičství až chce nebo ne. Dítě si chce samo vybrat boty. Otec s babičkou mi pak volají, že je dítě nevychované, když míá záchvat z krásnejch bot, který mu vybrali oni. Dítě nemá rádo babičku. Jezdí k ní pokaždé když je u otce.
Takže - dá se to řešit - lopatou po hlavě. Odborná literatura málo pomůže - málem jsem se mmch vzteky po, když jsem slyšela, že navykládali dítěti, že na půdě i ve sklepě je čert a přijde když bude zlobit.

I moje vlastní matka je bezva: Myslí si, že když se batoleti naseká pokaždé, když se zvedne z nočníku, na kterém nechce sedět, že se mu na něm bude víc líbit a přestane potřebovat plínky. Při takové masáži na wc bych plínky pořebovala i já.

Literatura nepomůže. Jenom jasný postoj, co si kdo k dítěti může dovolit a co ne.
Je to příšerné ale někdy je potřeba ochraňovat dítě před členy vlatsní rodiny. Třeba dítě vříská že nechce punčocháče, že je mu vedro, matka mu je násilím navléká a já musím přijít a zachránit dítě před punčocháčema. Ne, nestačí to říct normálně - matko, to dítě se rozhoduje samo, co chce mít na sobě.