Sojko, a proč je za každou cenu nutné to v tuhle chvíli řešit?
Byla jsem takové dítě, v předškolním věku jsem ze psů měla panickou hrůzu, přesně jak píšeš, hysteráky když se objevili na deset metrů ode mě.
Během základní školy se to vstřebalo do té míry, že jsem na druhém stupni začala rodiče prudit, že chci vlastního psa, a někdy ve čtrnácti nebo v patnácti jsem si ho opravdu vydupala, od té doby jsem měla psa furt.
Možná když tomu necháš volnej průběh a nebudeš tomu věnovat pozornost navíc, tak čas pomůže.