Přidat odpověď
Milado, nemyslím nadlouho ve smyslu určení času. Jenom ten čas není ohraničen. V práci pečuješ 12 hodin............pak prostě odejdeš a péči převezme někdo jiný.
Když jsi unavená, vyždímaná a leze na tebe chřipka, podíváš se na hodinky a víš přesně, kolik musíš vydržet.
Při péči v rodině tuhle oporu nemáš.
Někdo má nastavení, že tohle zvládne, jiný má natolik blízký vztah s osobou, o kterou pečuje, že i kdyby měl sám obětovat cokoliv, jiné řešení pro něj nepřichází v úvahu.
Jsou špatní ti, kdo to v sobě nenesou?
To je totiž dost podobné, jako hrdinství - někdo se vrhá do ohňů, ledové vody, mezi dav útočníků a zachraňuje, ale ne vždy je to osobní hrdinství, prostě selhává pud sebezáchovy. Je to dané. To jsou taky ti, kdo obvykle přežijí.
Skuteční hrdinévé, kteří přemůžou strach a udělají to proto, že je to "správné", to obvykle nezvládnou, protože strach je brzdí a ochromuje.
Nemůžu zazlívat někomu, kdo sotva plave, že se do té vody nevrhl osobně a raději přivolal pomoc.
Předchozí