Koloběžko, já měla takovou tetu, shodou okolností bezdětnou "starou pannu", která s námi žila na venkově ve společné domácnosti. Ta ně vodila na procházky, četla si se mnou, možná jí vděčím za lásku ke knihám.
Moje babička od matky na to moc nebyla a moje druhá babička od otce - tam jsem jezdila na návštěvy a třeba týden na prázdniny v létě - naučila mě třeba háčkovat, což moje máma striktně odmítla s tím, že jí nikdo taky háčkovat neučil, tudíž neví, proč by svoji know-how, co perně získala příručkami, předávala dál.


Jakožto babičky moje máma není na hlídání vůbec, je to egoistka. A tchyně občas jeden den o víkendu - tak pro "potěšení vnoučetem".

Abych pravdu řekla, z dnešních babiček je mi šoufl, zdá se mi, že často nemají k vnoučatům nic moc vztah a téměř nulovu chut trávit čas s nimi, přestože často v dětství využívaly hlídání svých matek