Markys, všechno se dá stíhat - i ta kavárna, cvičení, i to vnouče. Chce to jen seřadit si priority a žádnou z položek nevyřadit úplně. Pokud se položka vnouče vyškrne s tím, že je malý, sstejně s ním není ted zábava a musí se hlídat, to je lepší jít dvakrát pokecat do kavárny s spřátelenými babčami, tak se ta dotyčná nemůže divit, že se jí to vrátí

Pokud někdo nemaká, je to jen otázak priorit, co si z nich vybere. A i pokud maká, když to není pravidelné vodění na kroužky, ale třeba pohlídání mladým, aby mohli do kina, nebo si třeba vymalovat byt - ta proč ne.

jenže ono je v tom často i něco jiného, než aktivnost babiček. Já mám někdy dojem, že ony závidí preudomožnosti, které jim za totáče utekly - stylem "já coby mladá neměla kino, když jsem si pořídila děti, tudíž dcera/snacha - ho taky nepotřebuje" - ale nekoukají, že aby ony nemusely dát své dítě do jeslí, nastoupila babička na celodenní provoz

je to systém zapškolosti - "nedostal jsem - nedám"

tak nějak je to poplatné dnešní době - všichni pořád "mládneme", "objevujeme nové obzory", "jsme furt v presu" a skutečné hodnot jdou do háje - zapomínám do nich zdravě investovat

bohužel to většina pozná až když čumí bezcílně z okna penzionu pro důchodce, protože do Alp se kvůli artroze už vypravit nemůže a potomstvo kašle na babičku, co když mohla lézt v Alpách, tak ho neznala

tak nějak to bohužel je - sobectví, kam se člověk podívá

add babičky chodí do důchodu pozdě - no nením, jak které, moje máma šla do přečasného asi před čtyřmi lety, dneska jí je 60...staré babičky bude fakticky až naše generace, nedovedu si představit, že bych se měla v 75 doplouhat do důchodu a PAK jít teprve hlídat