Myslím si, že je to hodně individuální.... taky záleží na tom, co je v životě potká. Mám bráchu o čtyři a půl roku mladšího. V dětství vztah nic moc - byli jsme každý absolutně jiný (on sportovec, na učení kašlal, já vzorná studentka v níž jakákoli nutnost sportu vyvolávala hrůzu). Pak nám umřela máma - mě bylo 21, jemu 17... to jsme se rozešli úplně..... Teď čekají s manželkou miminko, je mu 30 a je to můj nejlepší přítel, člověk na kterého se mohu kdykoli s čímkoli obrátit.
Sama mám dvojčata - kluky - ale tam je ta láska prostě jiná, jako u všech dvojčat...
Kolegyně má se svojí o dva roky mladší sestrou vztah na kordy odjakživa....