Sylvo - no, to taky nechápu

Ještě bych pochopila (nikoli omluvila) zajeté koleje porodnictví, tj. zajeté postupy a jen velmi pomalé přibližování se něčemu "staronovému" - ale proč, sakra, touží mudři po tom mít na oddělení umírající, kteří by mohli domů?

Měla jsem kamaráda doktora - idealistu, beatníka, který do poslední chvíle doufal, že se onkologický pacient uzdraví, ač jsme s kolegyněmi dokázaly určit téměř na hodinu přesně, kdy dotyčný zemře.
Pochopila bych tedy takovéto pohnutky.
Ale rozhodně odmítám úředního šimla či aroganci a nabubřelost typu: "My se o něj postaráme líp..."