Niko, řekla bych, že máš pravdu. Možná by bylo potřeba vykonat nějaký obřad, kterým bys ho od sebe odstřihla (samozřejmě nesmíš mít žádné jeho fotky a jiné upomínky na něj, a ten Facebook - já na něm nejsem, tak nevím, co se dá dělat, ale nemůžeš ho nějak prostě vyřadit, aby už tě nemohl žádat o přidání?), a pak už jen kdyby zase přišla vzpomínka, vždycky na ni zareagovat nějak jako "Děkuji, propouštím tě." Taky se těm myšlenkám nebránit a nebát se jich - tím je posiluješ a přitahuješ; jen prostě "Děkuji, propouštím tě." a pak se věnovat něčemu jinému. A sny taky odbýt tím samým, nepřikládat jim váhu - tím se k němu jen dál připoutáváš. Vůbec ti to nezávidím, držím palce!