Vím, že se to tady probíralo několikrát, ale i tak potřebuji poradit. Máme dvouletého syna, který kromě slova NE neříká nic. Samozřejmě, že má svou řeč, které my říkáme "japonština" Nezopakuje po nás ani slabiku prostě nic naopak se začne vztekat když dlouho naléháme. Když něco chce, tak nás zatáhne za ruku. Podotýkám, že slyší dobře. Když řekneme ať si sedne, udělá to, odnese plínku do koše apod. Ale když mu řeknu ať něco donese nebo ukáže na obrázek auta neudělá to. Takže mi přijde, že některým věcem rozumí a udělá je a jiným buď nerozumí nebo rozumět nechce. Kolikrát se ho ptám zda chce rohlík, ale on nekývne, že ano. Dám mu ho do ruky a on začne jíst. Ale v opačném případě když ho nechce, tak řekne buď NE a nebo odejde pryč. Prostě ta komunikace vázne. Chodíme neustále mezi děti, snažím se mu číst nebo zpívat, ale začne se vztekat, že nechce. Občas se stane, že donese knížku, ale vydrží u toho chvíli. Jinak si dokáže hrát pěkně s autíčka a s vláčkama a rád kouká na pohády. Ale pokud po něm něco chceme začne se vztekat. Nevím zda už v těchto dvou letech (zítra má 2 roky)mám začít řešit odborníky nebo ještě počkat.....poznají to tak brzo??? Jinak když si čtu o vývojové dysfázii, tak mi ho to hodně připomíná. Jaké máte zkušenosti, poznali jste to sami nebo až odborník? A jaké měli děti příznaky?? Děkuji za rady...